Jak se staví sen: 3+1 na malém městě, ve kterém žijí tři páry – prostě velká rodina

Iniciátorkou proměny je dcera majitelů, ale ta bydlí ve vedlejším bytě s manželem a dětmi. Kromě staršího páru bydlí v bytě jejich další dvě dcery s partnery, malá vnučka a pes Kim. Mají se prostě rádi. Každá z dcer obývá jeden pokoj a na rodiče zbyl obývací pokoj, ale nemají zde klasickou postel. Proto hlavním cílem bude vylepšit obývák s kuchyní pro rodiče.

Premiéru prvního dílu nové série „Jak se staví sen“ uvidíte v sobotu 5. března v 17.35 na Primě.

V současné chvíli je byt rozdělen takto – dva pokoje obývají dcery se svými partnery (starší dcera navíc s malou dcerkou), obývací pokoj obývá maminka Melanie s manželem Jaromírem. Zajímavostí je, že v žádném pokoji není klasická postel (kromě malé postýlky vnučky). Je to doslova gaučová rodinka. Spaní na rozkládacím gauči je pro ně normální. Pro rodinu je nejdůležitější obývací pokoj s kuchyní. Ten by chtěli proměnit. Maminka Melanie hodně vaří, v obýváku se zase schází celá rodina, a když dorazí i iniciátorka proměny s manželem nebo partneři jejích sester, rodina se do kuchyně neposkládá. U stolu nejčastěji sedí 6–8 lidí. Obývací pokoj v neposlední řadě plní funkci ložnice pro oba rodiče. Zní to až neuvěřitelně, ale Melanie s Jaromírem nikdy neměli manželskou postel.

Paní Melanie je nyní v důchodu. Předtím pracovala jako účetní. Celkem porodila 4 děti. Manžel Jaromír je vášnivý lovec. Všechny děti vyrůstaly v tomto bytě. Kromě tří dcer měli ještě syna, ten ale bohužel před dvanácti lety tragicky zahynul. Od té doby se s bytem nic nedělalo. Úmrtí bratra bylo pro rodinu, která vždycky držela pohromadě, velkou ranou. Maminka Melanie se s tím srovnávala těžko, do života ji vrátily její dcery, byly s ní, pomáhaly jí, žila pro ně. Následky traumatu se objevily ale později. Melanie trpěla syndromem vyhoření. Nebyla schopná nic dělat, půl roku nevyšla z domu. Nakonec ji z toho zase vytáhly dcery a manžel, také jí pomohl pes Kim, kterého musela chodit venčit.

Naším úkolem je prostor přizpůsobit pro takhle velkou rodinu, která chce být pohromadě, a využít maximálně každý centimetr. Pro maminku Melanii je důležitá jak funkční kuchyně, tak pohodlný velký gauč, na kterém se přes den může scházet celá rodina a večer se promění v pohodlnou postel. Melanie by byla ráda, kdyby kuchyň s obývákem ladila barevně. Melanie má ráda světlé barvy. Dále chce, aby to bylo vzdušné a nebyly tam zbytečné věci. Pes Kim by měl asi zůstat v obýváku s manželi. Paní Melanie by si ráda nechala památeční „modré“ nádobí, ke kterému má citovou vazbu, dostala ho před 30 lety od babičky. Proměnou tedy projde obývací pokoj + kuchyně a jako překvapení pro rodinu také chodba a všechny dveře.

A jak se na proměnu dívají designéři Kamila Douděrová a František Kobližka?

Kamila: „Proměna to tentokrát byla náročnější, než jsme čekali. Ale nápad na propojení chodby a obýváku byl hned jasný, ostatní se od něj odvinulo. Největším problémem původního stavu byly třicet let staré designové a kutilské vychytávky. Největší výzva přišla v realizaci jednotného konceptu chodby, obýváku, kuchyně. Prospělo jim prosvětlení, dispoziční změny, ne velké, ale efektní ve výsledném dojmu. Nejvíce se nám asi povedlo zakomponování kuchyňského koutu, který vypadá ukrytý, ale nabízí velkou pracovní plochu. Celkově jsme zvolili moderní styl za použití tradičních materiálů. Dřevo v podobě obkladu na stěnu apod. Dokonce si myslíme, že si majitelé natolik vážili naší práce, že se budou snažit zanechat naši původní koncepci beze změn. Rodiče budou žít zejména v obývacím pokoji s kuchyní, takže další zásadní doporučení nemáme. Ostatní pokoje jsou dcer a je na nich, jak si je zařídí.“

Designeři: Kamila Douděrová a František Kobližka | Foto: FTV Prima

František: „Rozhodně větší sousto než jsme původně čekali, zapeklitá předsíň skrývala pod obkladem z umělohmotných palubek poškozené stěny a volně plandající kabely. Bavila mě kuchyň, hlavně hra s dekorem lamino dřeva s černými doplňky ve spojení s obkladem z přírodního dřeva, který jsme použili samostatně i na celé jedné stěně. To byla myslím novinka a i vlastně “vychytávka”, kterou se celý prostor ozvláštnil. Díky předsíni se ten byt nadechl. Podlaha ho spojila. Z obyčejných trubic jsme udělali svítící párky na strop, co opravdu pěkně září. V předsíni nám svítidlo přesáhlo ze stěny na strop – jako živé! Myslím, že jsme první, kdo to takto udělal:). Nepěkná zákoutí zakryly pohyblivé japonské stěny – osvědčený trik, jak schovat něco, co se nerekonstruuje. Celkově to byla velká radost pracovat s takto prima rodinou.“

◄1234

Těšte se na první proměnu nové série – bude zábavná, a zároveň plná praktických rad.

V příštím díle uvidíte

V dalším dílu uvidíte přestavbu bytu ke 40. výročí společného soužití spokojených důchodců z Plzně.

Zdroj: FTV Prima  |  Foto: FTV Prima